... musí to nějak jít.

9. ledna 2014 v 12:07 | Petule =( |  Zápisníček
Tak už jsem zase odjetá většinu týdne v Brně v našem "hnízdečku lásky", tedy bývalém. Když se kolem mě motá hodně lidí, tak je to dobré, ale když začnu být sama cítím tu úzkost. Stále více a více si pak uvědomuji, že opravdu nezbylo nic z mého drahého člověk. Pouze ta vzpomínka na něj, fotografie a zvláštní pocity.



Člověk hledá i na internetu a snaží se najít spřízněné duše, které prožili něco podobného a jsou schopni pomoci, ale bohužel bezvýsledně. Je to jednoduše začarovaný kruh. Nechci být sama a zároveň nechci být s nikým jiným. Stále mám své chvilky, kdy bych nejraději zalezla pouze do postele a spala tak dlouho dokud by to jen šlo.

Zkouškové již začalo, občas to jde se učit a občas je to naprosto něco šíleného se začít soustředit na školu, když mi přijde tak naprosto zbytečná. Zůstávala jsem tam kvůli němu. Hold musím začít dělat věci pro sebe. Od doby co tu ovšem nemám člověka, který ve mne naprosto věřil to jde dost těžko, ale doufám, že je na mě aspoň trochu pyšný a je spokojený s tím, co dělám, jak to dělám.

Mám zatím tři zkoušky hotové a pět mě jich stále čeká, jen se do toho učení trochu víc opřít, aby to člověk měl za sebou. Na druhou stranu učení je to jediné, co mi odvádí myšlenky od toho neskutečného prázdného místa...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Das Das | Web | 12. ledna 2014 v 9:59 | Reagovat

Zkoušky určitě zvládneš.. možná by Ti pomohlo, kdyby sis našla nového koníčka.. a trochu by ses tím oprostila z toho začarovaného kruhu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama